Ty pravé dark náramky

Každej správnej metalista potřebuje správné dark kožené náramky. Myslím, že pro tento styl je to maximálně vystihující. Černá nebo hnědá kůže spolu s cvoky či jehlany, to je to pravé pro death fanoušky. Dle mého výhodou takových náramků je to, že je mohou nosit i lidé, kteří tomuto stylu a typu oblečení prostě neholdují. Dá se úplně v pohodě sladit s čímkoliv. A některé kožené náramky dokáží být opravdu stylové. Zapínání je veskrze trojího typu.

Šňůrkové jen ke stažení. Nejlevnější, nejjednodušší dle mého nejméně stylové. Poté je zapínání jakoby na pásek. Jooo to už je stylovka a hlavně variabilita velikosti + určení. Podle mého jsou takové náramky unisex. Nemůžu si pomoct, ale páskový náramek může nosit muž i žena.

No a poté magnetické zapínání, které je spíše pro ženy. Je to už taková nemetalová záležitost, spíš stylového ražení. Hodí se ke kabelkám, protože kombinace kůže a kovu je prostě vidět. A na kabelce se vždy nějaký kovový prvek najde. Myslím si, že je to pro běžného smrtelníka nejelegantnější a také nejdražší řešení náramku.

Výsledek obrázku pro kožené náramky

K zamyšlení. Co s bulvárem?

Výsledek obrázku pro bulvár

Potřebujeme jej vůbec? Přináší nám jeho čtení nějaký užitek? Nebo je to jenom směska urážek a pomluv? Nejprve si pojďme říct, co ten bulvár je vlastně zač.

Bulvár se zabývá zesměšňováním slavných osobností, snaží se je zachytit v těch nejméně příjemných situacích a fotografie otiskuje do svých časopisů se zesměšňujícími popisky. Dalo by se říct, že bulvár celebrity pronásleduje na každém rohu. Řečeno s nadsázkou, je tak pro ně takřka nereálné jít na nákup, aniž by se objevily v některém z bulvárních časopisů. Jeho cílem je čtenáře ohromit, udělat ze všeho senzaci, aby si čtenář kupoval další a další výtisky. Na titulní straně tak vídáme velké nápisy „BOMBA!“, „ODHALENÍ!“, „NEVĚRA!“, „ROZVOD?“, „SKANDÁL!“, „HANBA!“ a podobné. Některé z fotografií uveřejněných v bulváru jsou navíc takzvané fotomontáže. To znamená, že popsané situace či události jsou zcela smyšlené a vůbec neodpovídají skutečné realitě.

Říká se, že slavné osobnosti bulvár potřebují ke zviditelnění. Aby se o nich psalo a tím pádem byli v povědomí lidí. Často můžeme slýchat větu „I negativní reklama je reklama.“. Platí to ale vždy? Já s tímto výrokem nesouhlasím, neboť si myslím, že být celému národu pro smích je horší, než kdyby se o mně nevědělo vůbec. Totéž si zřejmě myslí i dva známí umělci, herec Marek Vašut a spisovatel Michal Viewegh, kteří dokonce sepsali protestní řeč.

Lidé velmi často podléhají názorům druhých či tomu, co se píše v novinách. Především proto tímto druhem média opovrhuji a nečtu jej. Je mi líto všech slavných lidí, kteří se díky bulváru stali terčem posměchu a jejichž tváře se každým týdnem objevují na titulních stránkách podřadných těchto časopisů. Přílišné medializování celebrit je může dohnat k depresím a v extrémním případě až k sebevraždě, neboť neunesou neustálé posměšky.

Podle mého názoru jde o závist. Novináři bulvárních časopisů zřejmě slavným lidem závidí jejich úspěch a snaží se je ponížit. Možná je trápí, že oni sami skončili u novinařiny, těžko říct.

Nechám však na každém, aby si na bulvární novináře udělal názor sám.

Svaté relikvie Ježíše Krista, potvrzují jeho existenci?

Četla jsem takový zajímavý článek o relikviích Ježíše Krista. Ráda se s Vámi podělím.

Svaté roucho, legenda s pravdivým jádrem?

V Jeruzalémě okolo roku 33 rušno. Má být totiž ukřižován Ježíš Kristus. V den výkonu trestu má na sobě bezešvou tuniku. Toto tzv. Svaté roucho se však pdajně o několik let později dostává do rukou matky císaře Konstantina Heleny, která ho prý poté věnuje svému synovi.

Svatý grál, má magické vlastnosti?

Do dnešních dnů se pokusilo nesčetné množství badatelů najít legendární svatý grál. Předpokládá se, že jde o pohár, kterým si Ježíš připíjel se svými učedníky při poslední večeři. Podle jiné verze se jedná o pohár, do kterého zachytil Kristův následovník Josef z Arimatie krev svého božského učitele a pohár tím údajně získal mahické vlastnosti. Prý prodlužuje život a navrací mládí.

Trnová koruna, dostala se její část do Čech?

Před samotným ukřižováním se vojáci, kteří vedou Krista na smrt rozhodnou křesťanského spasitele zesměšnit. Na hlavu mu prý nasadí korunu z větviček s trny, avšak ta po sejmutí Krista z kříže záhadně smizí. Podle některých informací ji v roce 325 v Jeruzalémě nalezne císař Konstantin.

Svaté schody s Kristovou krví

Kristus stoupá po schodech k Soudnímu stolci římského místodržícího provincie Judea v Palestině Piláta. Právě tento muž ho údajně pod nátlakem židovské obce odsoudil k ukřižování. V první polovině 7.století nechává 28 mramorových schodů obložených dřevem z jeruzalémského paláce Piláta převézt do Říma matka císaře Konstantina 1. , Helena

Veroničina rouška, ukrývá ji před námi Vatikán?

Dívka jménem Veronika žije kolem roku 33 v jeruzalémské ulici . Právě tudy jde směrem ke Golkotě Ježíš Kristus s křížem na zádech. Dívka s dobrým srdcem mu podává šátek, aby si otřel zpocený a zkrvavený obličej. Později zjistí, že na něm zůstal otisk jeho tváře. Šátek byl údajně obdařen zázračnou mocí.

Skupina Everlastingdark

Everlasting dark vznikla v minulém století konkrétně  v roce 1999. Své album vydali až po 11 letech a je dobré připomenout, že jejich styl připomíná britské kapely jako Seasons End. Tón jejich hudby je melancholicky a přechází v energickou pecku. Svůdná Hana Vajènerová snadno přepne z hlubokého metalového hlasu na vysoký operní zpěv. Je to zcela neuvěřitelné. Vše za podory kytaristy Zdenýk Kaczor se svými nevrle čistými vokály, které jsou výborně provedené. Samozřejmě s přídavkem té správné show. S klávesistou, a houslistkou Jana Hartlová spolu s flétnou vytváří bohatý zvuk. Jinými slovy, produkce je prostě skvělá. Pokud si koupíte jejich album, získáte několik jejich písní plných zvartů a zajímavých melodií. Song ‚Succuba‘ je jako majestnání pochod, ale pak opravdu shromažďuje dynamiku s dramatickým vyprávěním.  To ‚Scales of Death‘ je mnohem více folk s žalostným refrénem, a titulní skladba ‚Návrat do tmy‘ kombinuje démonický valčík, polku a tribal folk. Brilantní. ‚Farewell‘ je další pomalý song, počínaje smyčce a klavír vše to pak graduje v energei, tempo s perfektním klavírem  Jan „Prastar“ Štencl. ‚Oraculum‘ Veersi divoce truchlivý až zběsilé polky.

Pogues je ve znamení strun, hromu a vytí vlků vhodně zavést ‚Vampiria‘ před tím, než se vyvine do ohraničujícího vzpěry s kotci házet do pro správnou míru, ‚Tears of Heaven‘ graduje, je skvělý, a nakonec se uzavírá s valčíkem a  ‚zábleskem naděje‘.

Sestava skupiny:

-Jana Hartlová – zpěv, housle

-Zdenek Kaczor – kytara, zpěv

-Hana Vajčnerová – zpěv, flétna

-Martin „Valtr“ Hartl – bicí

-Petr Sova – kytara,

-Michal Trendl – baskytara